Lidské tělo v létě? Vydrží hodně, ale ocení pomoc
Lidský organismus má vyvinutý poměrně pokročilý systém termoregulace, který reaguje na změny teploty okolí. Udržuje stabilní teplotu mezi 36,5 a 37 °C. Ovšem při extrémních výkyvech teplot může i náš vnitřní termostat selhat. V prostředí s vysokou teplotou (obvykle už kolem 30 °C) tělo aktivuje ochlazování – rozšíří se podkožní cévy, čímž se zvýší teplota podkoží a tělo se začne potit. K ochlazování těla pak dochází odpařováním potu z jeho povrchu. A právě v případě příliš náročných podmínek přestává tento systém účinně fungovat. Obvykle jde o kombinaci příliš vysokých teplot a vysoké vlhkosti vzduchu, během nichž vykonáváme zvýšenou fyzickou aktivitu v nevhodném oblečení, které zabraňuje odpařování potu, ale třeba i o několikahodinový pobyt v teplém prostředí bez dostatečného přístupu čerstvého vzduchu.
Horko životu nebezpečné
Přehřátí organismu (neboli úpal) pak v takových podmínkách postihuje i zdravé a odolné jedince. Projevuje se obvykle nevolností, která může vést až k zvracení, bolestí hlavy, celkovou únavou a slabostí, ale i závratěmi, zrychleným dýcháním i vyšším srdečním tepem, dezorientací či zmateností. Pokud takový stav nepodchytíme včas, může dojít i k úplné ztrátě vědomí případně ke vzniku takzvaných křečí z horka.
Organismus osob starších 65 let nebo omezený chronickým onemocněním se pak se změnami okolní teploty vypořádává mnohem hůře. Obvyklé je oslabené vnímání pocitu žízně či svalová atrofie a poruchy rozšiřování cév (v chladu pak naopak jejich stahování).
Kůže zvláště u starších osob obsahuje mnohem méně potních žláz a celý proces pocení bývá zhoršený. Mimo to také hůře reagují receptory tepla a mechanismy, ke kterým dochází v mozku a které mají za úkol reagovat na výkyvy teplot.
Při zvýšených teplotách nejvíce trpí srdce a cévy. Pokud už je oběhový systém zatížen nemocí nebo pokročilejším věkem, je mnohem náchylnější ke zvýšení srdečního tepu a poklesu krevního tlaku. S tím pak souvisí mnohem větší riziko srdečních i mozkových příhod, ale třeba i častější pocit zmatenosti či závratí vedoucích až k nepříjemným a nebezpečným pádům. Doporučujeme proto mnohem pravidelněji měřit takovým osobám krevní tlak i tep a v případě extrémních hodnot vyhledat lékařskou pomoc.
Rizikové jsou ale i osoby se zažívacími a ledvinovými obtížemi. V případě nižšího příjmu tekutin, který je ve vysokých teplotách obzvlášť nebezpečný, dochází ke zhoršené schopnosti celého těla se ochlazovat a vypořádat se s přehřátím. Pozor dejte především v případě, že osoba trpí inkontinencí – při potížích s udržením moči lidé podvědomě přijímají méně tekutin, což opět může vést ke zvýšené a nebezpečné dehydrataci. S přibývajícím věkem se navíc postupně vytrácí pocit žízně, proto je nutné doplňovat tekutiny pravidelně. Obezřetní buďte ale i při zvýšeném pitném režimu – z těla se mohou příliš rychle odplavovat minerální látky, které obyčejná voda nedokáže tělu v takové míře dodat a opět může docházet k poškození organismu.
U lidí, kteří prodělali cévní mozkové příhody nebo se potýkají s neuropatií, demencí či jinými neurologickými onemocněními může docházet ke zhoršenému přenosu nervových impulzů z receptorů tepla v pokožce do mozku a může tak docházet k nesprávnému nebo nedostatečnému vyhodnocování tepelné situace. V neposlední řadě je významným faktorem i obezita – příliš velká vrstva podkožního tuku je nechtěnou tepelnou izolací, kvůli které nemůže tělo z organismu odvádět přebytečné teplo a opět dochází k rychlému přehřátí.
Co skutečně pomáhá
Vedle pravidelného doplňování vhodných tekutin (s alkoholem či kávou raději opatrně, oba nápoje vedou k dehydrataci) zařaďte do jídelníčku potraviny tvořené z velké části vodou (především zeleninu a ovoce, netučné mléčné výrobky) a vyhněte se těžkým, tučným či příliš sladkým a kořeněným pokrmům.
Každé ráno důkladně vyvětrejte a následně místnost zatemněte, aby procházející sluneční paprsky zbytečně prostor neohřívaly. V momentě, kdy do místnosti slunce přestane svítit ovšem znovu závěsy či rolety roztáhněte – dlouhý pobyt ve tmě nebo příšeří by byl fyzickému i psychickému zdraví škodlivý. Při větrání ovšem opatrně na průvan, ať osobě upoutané na lůžko nezpůsobíte nachlazení nebo nepříjemné bolesti zad či jiných částí těla. Vhodné je také pořízení klimatizace či klasického větráku, ovšem dbejte na to, aby byla teplota maximálně o 7 stupňů nižší než teplota okolí. V potaz navíc musíte vzít snížený pohyb osoby upoutané na lůžko, a i jinak ovlivněný tepelný komfort.
Během příliš velkého tepla se doporučuje omezovat pohyb na minimum. Nevyřazujte ho ale z plánu osoby, o kterou pečujete úplně. Svalům i kloubům by absence pohybu uškodila, pokud je navíc fyzické postižení spojeno i s psychickým, pacientovi by mohla přitížit i tak nečekaná změna v jeho programu. Aktivity volte raději kratší a méně náročné přerušované pravidelnými pauzami. Vhodné je využít speciální pomůcky, díky kterým může senior či jiná osoba provádět pravidelné cvičení i v klimatizované místnosti, aniž by byl vystaven venkovnímu horku či připraven o nezbytně nutný pohyb. Během přestávek vsaďte na vlažnou sprchu (se studenou vodou velmi opatrně) nebo alespoň na mokré obklady čela, krku a spánků. Opět buďte opatrní na prochladnutí a výrazné teplotní šoky.
TIP: Sprchování či koupání osoby se sníženou pohyblivostí vám usnadní židle a sedačky do sprchy/vany, které navíc osobě zajistí maximální bezpečí a komfort.
Také důkladně vybírejte materiál oblečení, ale především matrace a jejího potahu či sedáku na invalidní vozík – vhodné jsou přírodní či paropropustné materiály, které umožní pokožce dýchat a zabrání tak proleženinám (ostatně takové vlastnosti by matrace či sedáky měly mít i bez ohledu na vysoké teploty). V letním období je také mnohem vyšší riziko dýchacích obtíží vedoucích až k zástavě dechu.
U rizikových osob proto pravidelně sledujte hladinu kyslíku v krvi a pokud je riziko vyšší, neváhejte s pořízením koncentrátoru kyslíku. Oceníte ho jistě i při zimních bronchitidách a jiných sezónních onemocněních, zhoršujících zdravotní stav starších či nemocných osob.
Vhodné je také vypnout všechna elektrická zařízení, která aktuálně nejsou nezbytně důležitá a která svým provozem dokážou ohřát místnost i o několik stupňů.
V neposlední řadě ovšem nezapomeňte chránit před horkem i sami sebe, aby mohla být vaše péče o osobu se sníženou pohyblivostí stále stejně kvalitní.