Je pravda, že většinu z těch 3 milionů občanů tvoří lidé, kteří mají problémy se zády způsobené špatným životním stylem. Nedostatkem pohybu, špatným sezením a držením těla. Pár dní stráví rehabilitací, cvičením a případně masážemi a pak zase půl roku nebo rok nic nedělají a jen znovu dorazí, že problém je zpět a „něco se mnou udělejte“.
Tato jistá „nezodpovědnost“ k vlastnímu zdraví je vidět průřezem všemi věkovými kategoriemi.
Nemůžeme napravit všechno. Ale z vlastní zkušenosti víme, že dlouhé čekání na rehabilitaci, nedostatek času a prostoru pro chronicky nemocné pacienty, i když by chtěli svůj stav zlepšovat, to všechno jsou věci, kterým můžeme pomoct.
Začali jsme vyvíjet aplikaci VR Vitalis, což jsou jednoduché cviky ve virtuální realitě, které mohou motivovat pacienty ke cvičení a pomoct tak třeba i zkrátit čas rehabilitace nebo pomoci fyzioterapeutům oživit rehabilitaci a zintenzivnit pohyb.
Naše aplikace neaspiruje na náhradu za plnohodnotnou fyzioterapii, je spíše pomocníkem.
Příklad z praxe. Pacient po operaci ramene se probudí z narkózy, není mu moc dobře, je v cizím prostředí nemocničního pokoje a sestra po něm chce, aby hned začal cvičit a hýbat rukou, aby mu nezatuhla. Co pacienti zpravidla udělají? Pohyb co nejvíce omezují, protože je bolestivý, cizí prostředí a lidé napomáhají tomu, že psychosomaticky zvyšuje pocit bolesti, demotivace a další nepříjemné stavy.
Proto jsme byli požádáni, ať cvičení uděláme v nějakém netradičním prostředí, které pacienty vyvede z psychického nepohodli a přestanou na něj myslet. Připravili jsme 3 možnosti, kde mohou cviky probíhat. Vesmír, hory nebo pohádkový park. Už samotné přenesení do jiného „vesmíru“ způsobí zájem pacientů, začnou se dívat kolem sebe, zjišťovat, kde vlastně jsou a co se bude dít a úplně zapomenou, že vlastně pořád sedí v tom stejném pokoji.
Cviky jako takové jsou jednoduché. Buď zaměřené na pohyb paží nebo kognitivní funkce (často obojí), případně „chůze“ pro nechodící pacienty, která může pomáhat aktivaci zrcadlových neuronů a potlačení spastických bolestí.
Mezi další cvičení patří třeba skládání puzzle, obkreslování obrázků nebo relaxační malování.
Pacienti nejvíce oceňují, že je hra vtáhne a oni jsou potom ochotni cvičit mnohem déle, než při klasickém provedení. A také, že si vyzkoušejí virtuální realitu a líbí se jim, že se mohou dostat úplně do jiného světa.
Tyto zpětné vazby nám pomáhají najít další energii a pracovat na aplikaci dále. Věříme, že časem se stane běžnou součástí cvičení a bude pomáhat velkému množství pacientů.